Chovatelská stanice Československých vlčáků ArQeVa

Na akci „ Pražská ZOO v černo – bílém “ jsme s Můrou Butty nemohly chybět. Při ceně benzínu a parkovného, je vstup za 1,- Kč  velmi lákavý.  Můra o tom řekla na cvičáku Tonánkovi. Ten řekl, že by jel, když nebude muset s paničkou okopávat vinice. Hlavní vinař  ( Jany tatínek) jim to dovolil.  Sraz byl ráno v Mlazicích  a jelo se. Co znamená být s Můrou v jedné kleci, Tonánek brzy zjistil, ale to už se nedalo nic dělat :-)

Když jsme přijeli k ZOO, černo-bílá fronta lidí byla až k Trojskému zámečku. Jeli  jsme na nové parkoviště, Janu jsme vysadili dřív , aby šla stát frontu, která byla u Jižního vstupu menší . My jsme  jeli zaparkovat. Můře bílá maska na slevu nestačila, ale nám ostatním černo- bílé oblečení ano.

V ZOO se nám moc líbilo. Tonánek a Můra tam byli poprvé. Chovali se vzorně, neštěkali, a obdivovali zvířátka. Můře se moc líbili bizoni a papoušci.

Asi 2x se nám stalo, že nás zastavili lidi s tím, že před chvilkou viděli toho samého psa. Byl to Bailien. Ale protože Markéta měla mobil dobře schovaný, že jsem jí volala , zjistila až doma.  U žiraf se k nám hlásila rodina z Itálie ( paní mluvila slovensky) , že mají doma  taky ČSV, od Šárky Matrasové. Jak je svět malý! :-)

Po obědě se k nám  přidal Roman s Akkonem a Beruškou. Ze začátku nebyla Můra moc nadšená, že se Tonánek chce kamarádit  i s Beruškou. Ale po upozornění „ JÁ ! , nebo na Mělník běžíš za autem“, se vše vysvětlilo a bylo vše v pořádku . 

Naše skupinka budila zájem návštěvníků. To se Můře taky líbilo, být střed vesmíru -  proto se přeci narodila :_).  U pavilonu šelem jsme se na chvilku rozrostli o Breny Šedou Eminenci. Krásná  7 měsíční SAV zvládala nápor lidí úžasně.

V ZOO jsme byli až do „zavíračky“. Nevadil nám ani deštík. Mohli jsme si aspoň vyzkoušet prolézačky. Tonánek zjistil, že v tlamě velryby neprší a moc se mu tam líbilo.

Jediné , co mi zkazilo krásný den, bylo zjištění, že vlk Lobo odešel minulý týden „ za Duhový most “.

Jak říká Eva od Rocca, jsem „cíťa“ a chtělo se mi brečet ( doma jsem brečela). Neumím brát věci, tak jaké jsou, i když jinak to nejde. Prostě mi to je líto. Taky mě dost překvapilo, že se prý v ZOO už s dalšími vlky a hyenami nepočítá. Ti co tu jsou , tu dožijí a dál nic….

Domů jsme přijeli všichni utahaní. Můra sice ještě chvilku zlobila ostatní, ale pak padla a spala až do rána. Já taky :-)