Chovatelská stanice Československých vlčáků ArQeVa

Valkýra  rozhodla, že nebude hárat Buttynka , ale ona a vůbec jí nevadilo, že její termín je až v červnu. Musely jsme  přehodnotit ženicha.  Účetní v březnu  dovolenou nedostane, takže jsme se rozhodly jet do Německa za Belkem Outlaws Heaven.

Protože nemáme Qeronka, nikdo nám neřekne, kdy je "náš" čas. Začaly jsme navštěvovat veterinu.  Když se začalo schylovat k odjezdu, povedlo se mi opařit si ruku. Řídit se dá tak akorád na Kokořín a na převazy. Bylo mi  jasný , že 350 km nedám. Narychlo sehnat řidiče mezi kamarády, bylo docela těžké. Nakonec se mnou jela Jana Zítková, která Belkem kryla svojí fenu na podzim. Velké plus! Zná cestu i majitele Belkeho.

Jana přijela na čas,  seznámila se  s mým autem , já naložila Valký a Buttynku( prostě nevěřím, že by za celý den bez dozoru nedokázala vymyslet nějakou "chytrost " ) a vyrazily jsme na dámskou jízdu :-)

Trasa Zakšín- Ústí probíhala vesele.

 Jelikož nemám dálniční známku, netroufla jsem si nejet po dálnici. A navigace nezklamala. Vedla nás před Krupku -  do Horní Krupky - kolmo nahoru ke hradu Krupka, který je sice výborné opevnění proti  Sasům, založené Janem Lucemburským, ale pro mlhu nebyl vidět a závěje přes půl metru k návštěvě taky nelákaly. Já se chtěla otočit, koupit někde známku a  jet po dálnici. Jana rozhodla, že se vracet nebudem. S průměrnou spotřebou 20l /km jsme se vyšplhaly na rozcestí - Adolfov - Cínovec.  Padla volba na Adolfov . Silnice se ztratila pod sněhem , závěje byly trochu vyšší a jediný  živý tvor jak z předlohy písničky od Kabátů - všude samá kráva, samý vůl.  To už i Jana řekla, že se  otočíme a pojedem na Cínovec. Silnice byla protažená, bílo  - mlha a sníh všude kolem nás , nikde už ani krávy a ani signál. Začala jsem přemýšlet, zda Valký nepřestane hárat, než najdem civilizaci.  Nakonec jsme  vyjeli v prostředku Cínovce - lidi , auta a hranice :-) 

Deštivé Německo jsme už projely bez problémů. Domov Belkeho jsme taky našly. Torsten už nás čekal. Zavřel svoje holky a vypustil Belkeho. Já měla zrovna připravený namočený hadr, abych Valkýře otřela po venčení zablácené nohy. No - neotřela.Vyběhl se nám představit pes, který barevně odpovídal počasí . Po jeho přivítání  bylo bláto  na něm , Valkýře , na nás a všude okolo. Valký jen koukala.  V duchu jsem si opakovala, že na veterině opravdu  řekly krýt pátek nebo sobota.   Nakonec i  Belke  zažil Valkýřiny kotrmelce. Nakryl celkem 3x.. 

S Torstenem  jsme si dali  kávu, prohlídli navzájem fotky, Ascharovi jsem dohodla nevěstu :-) - a jely domu.

Cesta zpět byla  rychlejší- dálnici jsme neopustily až do Ústí.

Janě moc děkuji za pomoc a ochotu!  Valký s Belkem fotila

Tak teď už  je to na přírodě. Držte nám palce!  Jestli se povedlo, Drákulata budou májová :-)