Jdi na obsah Jdi na menu
 


Výlet s Podřipskou samotou aneb jak jsme dostaly BOB

23. 10. 2013

Přihlásit se na výstavu s datumem 13, je pro  pověrčivé jako já   dost odvážný nápad.  Přesto jsme se s Janou, majitelkou vlčáků z Podřipské samoty dohodly, že pojedem na  MVP Dortmund .

Odjezd byl  ze Zakšína v půlnoci. Mlha byla jak z pohádky o Rákosníčkovi, dala se krájet. Dobrý začátek, ale aspoń v hodině duchů jsme žádného neviděly. Cesta byla až do Drážďan dobrá a tam mi navigace ohlásila, že nezná Německo. Můj návrh, že se vrátíme Jana odmítla. V Kasselu  se pracovalo na silnici  a musely jsme  jet po okrskách. No  možná nemusely , ale jely. Když jsme  se dostaly zpátky na dálnici, Jana mým autíčkem doháněla čas a jela snad 200km/hod. Do Dortmundu, na záchytné parkoviště  jsme dojely  v  9,10. Tam jsme se dozvěděly, že dál se nedostanem,a že vystavovatele sváží autobus na výstaviště.  Půlku věcí jsme tedy nechaly v autě a s Buttynkou , Máiou a Atyrem se šlo na autobus. Všichni tři jeli autobusem poprvé a mezi dogami, čivavami a ohařem se chovali výborně. Autobus rozvážel po halách , takže nás vysadil přesně tam, kde jsme potřebovaly. Kruh jsme našly hned . Němečtí kolegové nás přišli pozdravit, poradili kam pro čísla a byli  velmi přátelští. Naši vlčáci se chovali vzorně a všichni je obdivovali. V kruhu byli tři pánové, 2x rozhodčí a vedoucí kruhu, a  velmi důkladně každého psa prohlíželi.  Celkově mi přišlo, že naši psi se vystavovali v klidu , přirozeně. Také to bylo vidět na výsledcích. Všichni vyhráli svoji třídu a s Buttynka s Máiou  nastoupily  o CACIB. Manžel jedné vystavující se nám nabídl, že pohlídá Tyrouška. Buttynka se panu rozhodčímu moc líbila a  po nekonečném běhání dostala CACIB a Maia Res. CACIB.  V závěrečném běhání jsme s Buttynkou porazily psa a se pochvalou "impozantní" dostala Butty BOB, Vítěz Dortmundu.                                                      Ač Jana měla přihlášené páry, dohodly jsme se, že na závěrečné soutěže O nejhezčí pár a Vítěze vítězů nepůjdem.  Udělaly jsme dobře. Cesta na zpátek nás  zavedla před Kassel a  pak  úplně jinudy než jsme přijely. Do Zakšína jsme dojely v  půlnoci, Jana ještě pokračovala dál do Roudnice.                                                                                                                                                      Výlet se vydařil, ale tak daleko na otočku už nejedu.