Jdi na obsah Jdi na menu
 


Mým Andělům...

23. 10. 2019

 

 

Říkají ti, abys neplakal.


Říkají ti, že je to jen pes, ne lidská bytost.
Říkají ti, že ta bolest skončí.
Říkají ti, že zvířata nevědí, že musí zemřít.
Říkají ti, že je důležité nenechat ho trpět.
Říkají ti, že můžeš mít další zvíře.
Říkají ti, že se to stává.
Říkají ti, že je horší bolest.

Ale nevědí, kolikrát jste se podívali do očí svého psa.
Nevědí, kolikrát jste se vy a váš pes dívali do temnoty.
Nevědí, kolikrát to byl jen váš pes nikdo jiný, kdo byl po vašem boku.
Neví, kolik máte strachu
v noci, když se probudíte s hrůzou.

Nevědí, kolikrát váš pes spal blízko vás.
Nevědí, jak moc jste se změnili, protože se pes stal součástí vašeho života.
Nevědí, kolikrát jste ho objala, když byl nemocný.
Nevědí, kolikrát jste se chovali, jako byste neviděli že jeho srst šedne.
Neví, kolikrát jste mluvili se svým psem, který opravdu slyší.

Neví, že to byl jen váš pes, kdo věděl, že máte bolesti.
Neví, jaké to je, když se váš starý pes snaží pozdravit.
Neví, že pokud se něco pokazilo, byl to on, kdo neodešel.

Neví, že vám váš pes důvěřuje každém okamžiku jeho života, dokonce i v tom posledním.
Neví, jak moc vás váš pes miloval a jak to stačí, aby byl šťastný, protože ví, že jste ho milovali.

Neví, že pláč pro psa je nejušlechtilejší a opravdový pravdivý, tak čistý a nejvřelejší jaký pláč může být.

Neví, kdy jste s ním naposledy obtížně hýbal. . . A pak se ujistil mockrát, že mu to neublížilo.

Nevědí, jaké to bylo v poslední chvíli jeho života pohladit jeho tvář. . . .

Ve vzpomínce na všechny ty, kteří prošli duhovým mostem. Všichni máte v našich srdcích navždy místo